Veganství - má cesta soucitu a víry.

• Začátek cesty.

Veganství i duchovní cesta jsou velmi důležité a zároveň složité oblasti, které lze nahlížet z mnoha různých perspektiv.

Z pohledu duše, se vše jeví jako lehčí a přístupnější. Duše cítí, co je správné a přirozeně touží po harmonii a souladu. Dáme-li jí prostor, může nás vést k jejich naplnění.

Má cesta začala už při mém zrození. Vědomí duchovní přítomnosti, láska k přírodě a k živým bytostem, mě provázely již od dětství. Svým duchovním průvodcům - vyšším energiím a jedinečné vnitřní síle - jsem se ale naučila správně naslouchat až mnohem později. Teprve tehdy jsem byla schopna své duchovní vedení skutečně přijmout, otevřít se mu a začít mu plně důvěřovat.

• Duchovní probuzení.

Zásadní okamžik pro tyto změny nastal v období těžkých útrap, osobních zkoušek a ztrát. V době, kdy jsem se choulila ve svém nepohodlí a toužila po uzdravení. V tom okamžiku se začalo projevovat volání mé duše naplno. Byla jsem zachycena láskyplným šepotem vyšší síly, která mi pomohla zpět na světlo.

Má vyšší Duše, mě přijala do své náruče a pozvolna vedla krůček po krůčku k lepšímu životu a harmonii. Ukázala mi sílu mé vlastní jedinečné víry. Naučila mě naslouchat a porozumět lehkým vibracím duchovního světa.

Mé nové každodenní rituály - meditace, posvátné mantry, léčivé byliny a kameny - byly blahodárné nejen pro duši, ale také pro tělo a mysl.

Spočinula jsem v blaženém uvolnění a pocitu bezpečí a byla jsem připravená odpoutat se od všeho tíživého. Mohla jsem odložit vše, co bylo třeba.

Ve vnitřním tichu jsem ucítila, jak víra dokáže uzdravovat. Jak jemnost může být mnohem silnější než jakýkoli tlak. A já věděla, že můj život získává nový směr.

• Očista těla.

Změna stravy byla dalším krokem mé očisty. S jemnou podporou mé vyšší duše jsem se oprostila od společností vštípené potřeby jíst maso a později i všechny živočišné produkty. S touto volbou jsem se osvobodila od vlivů a nátlaku svého okolí a mohla jsem konečně zakusit lehkost a svobodu v přijímání potravy.

Nyní jsem vděčná za uvědomění a možnost pochopit, že právě tento směr je pro mě tou správnou cestou. Cestou soucitu a laskavosti. Cestou uvolnění a něhy.

Vždy jsem cítila pevné pouto s přírodou i se zvířaty.

Jsem přesvědčená o tom, že všechna zvířata mají duši a jsou si vědoma svého bytí. Cítí a tvoří rodinná i přátelská pouta, pokud jim to je umožněno.

Jsou to vnímavé a citlivé bytosti a člověku mohou nabídnout mnohem víc, než by se mohlo zdát.

V lidském světě však zůstávají jejich tiché potřeby často nevyslyšeny, přestože jsou stejně opravdové jako ty naše.

I proto má smysl hledat lepší cestu.

Zvířata nejsou věci. Nejsou podřadná.

Věřím, že každý život si zaslouží prožít svůj čas v laskavosti, pohodlí a bezpečí.

Maso tedy nevnímám jen jako produkt, jako potravinu. Vnímám ho jako část těla, která byla odebrána jiné bytosti. Bytosti, která chtěla žít.

Nemám potřebu, ani mi nepřísluší, brát jiným život, podílet se na jejich smrti, nebo je využívat pro klamný pocit pohodlí, založený na jejich utrpení.

Země nám nabízí dostatek svých přírodních darů, které nás mohou vyživovat a obohacovat, aniž by u toho někdo trpěl.

• Nátlak společnosti.

Někteří lidé okolo mě mou změnu stravování nejprve nechápali a odsuzovali. Měli obavu, že mi bude něco důležitého chybět a snažili se mě přesvědčit o návratu ke starým způsobům stravování. K těm samým způsobům a přesvědčením, které vždy bránily mému duchovnímu růstu a svobodě.

Opět jsem se ocitla pod nátlakem společnosti a starých dogmat. Trápilo mě opětovné nepřijetí a nepochopení.

Ve svém nitru jsem však stále cítila pevnou oporu a tiché ujištění. Ujištění, ve kterém se rozplynuly všechny mé obavy i nejistoty. Bylo to mé svobodné rozhodnutí, které zlepšilo kvalitu mého života.

Veganská strava umí být velmi pestrá a výživná. Neznamená pro mě odříkání, ale soucit, svobodu a propojení.

Jako citlivá duše ctím život svůj i život jiných.

To je to, v co věřím. Co mi dává smysl. A co mě provází od samého počátku mého zrození.

Veganství není jen změna jídelníčku. Je to vyjádření úcty k životu.

A právě tímto směrem mě vede má víra, mé přesvědčení, mé vyšší Vědomí.

• Zamyšlení nad výchovou dětí.

Nesouhlas a obavy mých blízkých mě vrátily ve vzpomínkách k mému dětství. Vyrůstala jsem v milující rodině, ale v mnoha věcech jsem se nemohla svobodně rozhodovat.

Vše, co se vzdalovalo od nastavených zvyklostí bylo špatné a téměř nepřijatelné.

A stejně tak to bylo i s jídlem. Bylo špatné odmítat maso. A často bylo i lháno z jakého zdroje toto maso pochází.

Dospělí si mnohdy neuvědomují jak čistá, citlivá a vnímavá může být duše dítěte. Je to duše, která vidí svět laskavýma očima. Neubližuje a vše, i zvířata, přirozeně miluje.

Jsou jí však předávány vzorce, které ji mění. Vzorce, které by si mnohdy sama neosvojila.

Možná je právě toto dogma důležité k zamyšlení, abychom si hluboko v srdci uvědomili, že soucit není volba, ale přirozený stav bytí.

Možná by pak svět mohl být jiný, bezpečný a vřelý.

• Zamyšlení nad konzumním životem.

Jak už bylo zmíněno, v dnešním průmyslovém světě se člověk ke zvířatům často nechová s úctou ani ohledem.

Jejich utrpení – ale i potrava a léky, které přijímají – se otiskují do jejich fyzických těl, která později putují na naše stoly.

Taková strava bývá pro tělo i duši příliš těžká a hůře stravitelná. Zatěžuje naše trávení a mnohdy ztěžuje i vnímání jemných energií a duchovní propojení.

Veganství není pouze o mase, mléčných výrobcích či jiných živočišných produktech.

Dotýká se samotné existence živých bytostí – ať už jde o velkochovy, laboratoře, kožešinové farmy, nebo o svobodný život v přírodě.

Člověk si vytvořil mylnou představu, že právě on stojí nad vším.

Veganství i duchovní cesta jsou hluboká témata, která se dotýkají celého života i samotné Země.

Zaslouží si naši pozornost, slova i cit.

A proto záleží na každém z nás.

Záleží na našich rozhodnutích, i na tom, jaký postoj a pohled na danou věc zaujmeme.

• Na závěr.

Každý má možnost vnímat a následovat jemné tóny a vibrace, které nás provázejí.

Nezáleží na tom, v jaké podobě k nám přicházejí. Záleží na tom, zda jsme ochotni jim v tiše a otevřeně naslouchat.

Důvěřujte opravdově své vnitřní moudrosti.

Nechte se vést svými průvodci, ať už k vám promlouvají jakkoliv.

Vnímejte lehký vánek při každém rozhodnutí, které proudí z hloubi nitra.

Veganství ani duchovní poznaní nejsou o dokonalosti.

Jsou o ochotě naslouchat, soucítit a žít s větší laskavostí. Nejen k sobě, ale i celému světu.

Jsme tu, abychom společně žili.

Rose, Tichá Poutnice